Kdo je připraven, není zaskočen. Princip připravenosti na nenadálé krize (živelné pohromy, karantény, blackouty) spočívá především v rozumném budování zásob a větší soběstačnosti.
1. Zásoby
Podle odborníků by měly vystačit až na 3 měsíce pro všechny členy rodiny včetně domácích mazlíčků. Zahrnovat mají především trvanlivé potraviny, které běžně konzumujete.
Typicky jde o mouku, těstoviny, rýži, luštěniny, cukr, sůl, sterilované konzervy s ovocem, zeleninou a zavařeninami.
2. Soběstačnost
Vyzkoušejte být alespoň částečně soběstační. Využijte zahrádku, sad nebo dvorek, pěstujte vlastní ovoce a zeleninu. Přebytky zavařte, zkvaste, usušte nebo zamrazte.
3. Šetrnost
Chovejte se šetrně ke svým zásobám i životnímu prostředí. Budujte zásoby postupně a bez paniky. Rozložte je do více nákupů a sledujte data spotřeby.
Vytvořte si jednoduchý přehled o trvanlivosti potravin, abyste věděli, co je potřeba spotřebovat nejdříve.
Co by nemělo chybět
Brambory, rýže, luštěniny, trvanlivé mléko, mouky, vejce, tuky, cukry a sůl. Doplňte o oblíbené potraviny – kávu, čaj, kakao, zavařenou zeleninu nebo sójové maso.
Nezapomeňte ani na hygienické potřeby – toaletní papír, mýdlo a papírové kapesníky.
Generace našich předků byly na podobné situace připravenější. Měly vlastní výpěstky a více lokální a sezónní stravu. Možná je čas se nad tím zamyslet.
