home

Tradiční svátky vánoční

Samotným Vánocům předchází den zimního slunovratu, který připadá na 21.prosince a je spojen s mnoha keltskými rituály.

Pro naše předky byla tato noc opravdu magická a tajemná. Zapalovaly se ohně, přikládalo se posvátné poleno a oheň se hlídal celou noc. Jeho uhlíky potom posloužily jako hnojivo na záhony s myšlenkou na novou úrodu. Následovalo 12 temných dní, kdy se pomoci pozorování přírody, dala předvídat budoucnost.

Štědrý den 24.prosince


Pro nás stěžejní den Vánoc předchází samotnému dnu oslav Ježíšova narození. Zaplňte si tento den tradicemi a zkraťte sobě i dětem čekání na stromeček a dárečky. Nemusí jít jen o sledování vánočních pohádek, berte následující řádky jako malou inspiraci. 

Den před Štědrým dnem se u nás peče vánočka, která se snídá na Štědrý den potřená  máslem a džemy . Vánočka by měla být upletena z devíti copů. Každý z nich má svůj význam a symboliku. Kynuté těsto, ze kterého se vánočka peče, znázorňovalo hojnost a hospodyně při hnětení těsta pronášely modlitby a prosby. Zkuste si ji upéct podle našeho receptu, není to zas až tak složité.  Doma zadělaná, s láskou stvořená, domácí vánočka určitě chutná lépe než ta ze supermarketu.

Image 0

V některých domácnostech se drží celodenní půst, snadnější variantou může být “bezmasý” půst, který lze lehce dodržet. Na vánoční oběd se potom často nepřipravuje žádné jídlo nebo jen polévka (např.luštěninová, na Valašsku kyselice nebo zelňačka). Přes den se chodí přilepšit zvířátkům do lesa nebo do krmelce - pár jablek, mrkví nebo kaštany posbírané na podzim. Po takové zimní procházce se zahřejte punčem nebo svařákem připraveným s našim tekutým kořením.

Image 1

V každé domácnosti se stromeček zdobí jindy, někde den předem, někdo tak tráví vánoční dopoledne nebo se ozdobený stromeček připraví až jako překvapení na večer. Tradice zdobení stromečku není zase tak dlouhá. U nás se tento zvyk rozšířil až v 19.století. Stromek se zdobil doma vyrobenými ozdobami z přírodnin nebo z perníku.

Image 2

Jeho předchůdci byli ozdobené smrkové nebo jedlové větve, které rozdávali koledníci a měly celou domácnost ochraňovat. A nesmíme zapomenout na betlém, který byl ozdobou mnoha chalup. Většinou doma vyrobený, vyřezávaný ze dřeva nebo upečený z perníku.

Jmelí dnes o vánočním období málokde chybí. Kytice jmelí zavěšená pod stropem figurovala už v pohanských a keltských rituálech jako ochranný talisman a svou pověst si drží dodnes. Prý přináší štěstí, zejména to, které má hodně bílých kuliček.

Image 3 

Večeři předcházely rituály věštění budoucností. Dodnes oblíbený je zvyk rozkrajování jablíček, lití olova nebo pouštění lodiček z ořechových slupek. Vzpomínalo se také na zemřelé, pro které se prostíral jeden talíř navíc. 

Image 4

Samostatnou kapitolou je štědrá večeře, která by měla začínat s první vycházející hvězdou. Naši předci dodržovali spoustu rituálů, které měly zajistit bohatou úrodu, a také měly věštit budoucnost. Na stole byly připraveny všechny plodiny, které se v hospodářství urodily. Na stole mělo být devět pokrmů a celé hodování mělo začínat kulatou vánoční oplatkou nebo chlebem s medem. Na stole pak nesměla chybět polévka, kaše z hub a hrachu, sušené ovoce (křížaly, švestky, hrušky), vánoční kuba z krup a hub a již zmiňovaná vánočka. Část pokrmu se symbolicky věnovalo domácím zvířatům, stromům v sadu, záhonkům a polím.

Image 5

Dnes je klasická česká Štědrá večeře spojena s bramborovým salátem a smaženým kaprem. Co se týče polévky vedou se v mnoha domácnostech spory o tom, která je ta pravá. Houbová, fazolová nebo rybí?

Image 6

Po večeři se rozdali drobné dárky a společně se čekalo na půlnoční mši. Boží hod Vánoční bylo zvykem oslavit příchod Ježíše odpočinkem a rozjímáním. Pro mnoho rodin je to den klidu, bez návštěv se slavnostním rodinným obědem.
 

Naopak svátek svatého Štěpána je veselým dnem hlavně v kontrastu s předcházejícím. Chodilo se na koledu, na návštěvy, slavnostní obědy s pečenou kačenou a zelím a děti často vyváděly sousedům různé skopičiny. Dobrou náladou a veselím se pak při večerní štěpánské zábavě uzavřely vánoční svátky.

Ještě pár slov k Silvestru, který se dříve nijak zásadně neslavil, rozhodně ne jako divoký večírek. Lidé spíše chodili po návštěvách a na večerní mši se děkovalo za uplynulý rok. Na venkově obcházely ometačky - chudé ženy, které za symbolickou odměnu, ometly kamna, aby v novém roce dobře táhla. Lidé si na ulicích a návsích podávali ruce s přáním všeho dobrého do nového roku a na znamení vzájemného odpuštění. Dopřejte si na silvestrovském stole dobroty z našeho sortimentu - luxusní zvěřinové paštiky doplněné džemy, pečená masa s kvašenou zeleninou a zdravou Zeleninádu, svařák nebo punč doplněný našim tekutým kořením. 

Přejeme i Vám poklidné prožití vánočních svátků a vše nejlepší do nového roku.


 


 


 


 



 


 



farmářské trhy
vše

v tuto chvíli pro vás připravujeme termíny dalších trhů, děkujeme za pochopení.

Přihlášení k odběru novinek
Chcete přednostně dostávat aktuální informace?
Vyplňte a odešlete nám Váš e-mail
(odhlášení možné kdykoliv).
Sledujte nás: