Fermentace je tradiční způsob konzervace zeleniny, který prodlužuje trvanlivost a zároveň zvyšuje obsah vitamínů, minerálů a probiotik. Vyzkoušejte domácí fermentovanou směs z podzimní zeleniny — zelí, dýně, červené řepy nebo mrkve. Výsledkem je osvěžující zdravá příloha na celou zimu.
Co je fermentace a proč fermentovat zeleninu?
Uchování zeleniny na horší časy řešilo lidstvo už od pradávna. Jednoduchá metoda fermentace neboli kvašení je známá již 8 000 let a je zdraví prospěšná. Za všechno mohou bakterie mléčného kvašení, které pozitivně ovlivňují zažívání.
Kvašená zelenina obohatí tělo o vitamíny B a C. Přináší nové chutě, struktury i vůně a obrovský prostor pro experimentování — skvěle doplní třeba naše paštiky.
Jak na kvašení zeleniny
- Zelenina musí být čerstvá, zralá a bez známek hniloby.
- Suroviny dobře omyjte a oloupejte.
- Sklenice a víčka musí být dokonale čisté.
- Použijte mořskou nebo himalájskou sůl.
Suroviny na kvašenou směs (základ)
- 2 kg směsi zeleniny (zelí, dýně, řepa, mrkev…)
- 40 g soli (≈ 20 g na 1 kg zeleniny)
- 1 l převařené vlažné vody (pro solný nálev; 1 lžíce soli / 1 l)
- 2 stroužky česneku (volitelně)
- 1 lžička pepře (celý/nové koření, volitelně)
- 2 ks bobkového listu (volitelně)
Kvašení zeleniny – postup krok za krokem
K tomuto receptu se hodí
Kvasíme ve sklenicích Weck — a když se vám nechce čekat, máme hotovo.
Všechny zavařovačky najdete v kategorii Sklenice Weck
Časté otázky k fermentaci zeleniny
Jak poznám, že kvašení probíhá správně?
Nálev se lehce zakalí, tvoří se bublinky a vůně je příjemně kyselá. Bílý povlak na hladině setřete; plíseň nebo zápach znamenají, že zelenina nebyla ponořená — takovou sklenici vyhoďte.
Jaká sůl se na fermentaci hodí?
Mořská nebo himalájská bez protispékavých látek a jódu — ty mohou kvašení brzdit. Dodržte poměr 20 g soli na 1 kg zeleniny.
Jak dlouho fermentovaná zelenina vydrží?
V chladu (lednice, studená spíž) několik měsíců. Chlad kvašení zpomalí a chuť se ustálí; zelenina musí zůstat pod hladinou nálevu.