Velikonoční období a jeho zvyky

 
 
 

Celé velikonoční období, včetně předcházejícího půstu, je spojena s mnoha krásnými tradicemi, které souvisí  se probuzením zimní přírody a přechodu do jara. Některé tradice a zvyky pocházejí pravděpodobně už z předkřesťanské doby a oslavami rovnodennosti.

Připomeňme si aspoň ty základní a hlavně ty, které jsou spojené s velikonočními pokrmy a dobrotami. Velikonočnímu nebo také pašijovému týdnu předchází čtyřicetidenní doba půstu. Ten začíná Popeleční středou a každá neděle v tomto období má svůj název a také zvyky: 

 

První neděle postní (Černá, Liščí nebo Pučálka) - vařil se tradiční pokrm z naklíčeného a usmaženého hrachu, ve středních Čechách se pekly preclíky sypané solí a mákem, které se dětem zavěsili venku na strom

Druhá neděle - Pražná  - vařil se staročeský pokrm z praženého nedozrálého obilí

Třetí neděle postní - Kýchavá

Čtvrtá neděle postní - Družebná

Pátá neděle postní - Smrtná - vynášení Moreny (Mařeny, Smrti) z vesnice a její vhození do vody

Šestá neděle postní - Květná - v kostele se světily kočičky (větvičky vrby jívy), nemělo by se péct, aby se nespálil ovocný květ na stromě (aby rodilo ovoce). S touto nedělí se také pojí tradice Létečka. Ozdobeného živého stromku, se kterým mládež chodila po koledě. Za ni dostávali vejce, slaninu, pečivo. Z koledy si potom udělali svačinu pod širým nebem. 

Image 1

Co se týče Velikonočního týdne je rozdělen do několika dnů:

 

Modré pondělí a Žluté úterý - ve všech domácnostech se gruntovalo a uklízelo

Škaredá středa - nikdo se nemá mračit, aby se nemračil celý rok

Zelený čtvrtek  - je zvykem připravovat zelené jídlo (ze špenátu, kopřiv a bylin. Aby byl člověk zdráv a měl vitamíny. 

Velký pátek - drží se půst, je to den velkého smutku, den, kdy byl ukřižován Kristus. Nesmělo se prát prádlo, pracovat se zemí a časně ráno se lidé omývali v potoce a tím se chránili před nemocemi. Také se věřilo, že se otevírá země a vydává své poklady.

Bílá sobota -  světil se oheň a zapalovaly se svíčky

Velikonoční neděle - dnem vrcholí velikonoční svátky a končí půst. V kostele se světily pokrmy jako jidáše, mazance, vejce, chleba a víno. Toto posvěcené jídlo se potom jedlo v polích nebo venku pod širým nebem. Při nedělním obědě hospodář rozdělil uvařené vajíčko na tolik dílů, kolik bylo členů rodiny. Aby v budoucím roce nezabloudili a našli cestu domů.

Velikonoční pondělí - chodí se po velikonoční pomlázce. Pomlázka je symbol předávání síly a zdraví, a ženy se šlehají, aby byly zdravé a krásné. Muži za odměnu dostávají malované vajíčka, jako symbol plodnosti Je to zvyk stále živý a hlavně na venkově velmi oblíbený.

x

Nastavení cookies

Používáme cookies, abychom Vám umožnili pohodlné prohlížení webu a díky analýze provozu webu neustále zlepšovali jeho funkce, výkon a použitelnost

Nezbytné (vždy aktivní nelze vypnout)
Tyto cookies jsou potřeba, aby web fungoval správně
Analytické
Pomáhají nám pochopit, jak web používáte. S jejich pomocí ho můžeme zlepšovat
Profilující (marketingové)
Díky těmto cookies vám můžeme zobrazovat relevantní obsah a reklamy, které pro vás mohou být zajímavé a užitečné

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení