S barevným podzimem tu máme i barevnou sklizeň na zahrádkách a polích. Cuketová a rajčatová sezóna už pomalu končí a přichází období, kdy si dopřejeme hojnost dýní, červené řepy a kořenové zeleniny.
V posledních letech se opět vrací na výsluní dýně. Naštěstí jsme už zapomněli na “český kompotový “evergrýn” dýně á la ananas a pochopili jsme, že dýni to v kuchyni opravdu sluší. My vám přinášíme pár tipů, jak s ní naložit, jak ji nejlépe skladovat a konzervovat.
V první řadě si pojďme dýně trochu rozdělit. Na světě existují stovky odrůd, které se liší barvou, tvarem, velikostí nebo chutí. Ty, které jsou v našich zahrádkách nejběžnější, si podrobněji představíme. Obecně lze dýně rozdělit na letní a zimní. Ty letní poznáme podle světlejší dužiny a tenké slupky. Zimní druhy mají slupku pevnou a před kuchyňskou úpravou ji musíme loupat.
Dýně gigant - jak už název napovídá, narůstá do obřích rozměrů. Nejčastěji se u nás používá na již zmíněný kompot, dýňový džus nebo pyré. Chuť není natolik výrazná jako u ostatních druhů.
Hokaidó - vzrůstem sice malá, ale se silnou chutí. Má výrazně oranžovou nebo tmavě zelenou barvu a snadno se používá v kuchyni. Nemusí se totiž loupat. My ji nejčastěji používáme do krémových polévek, na pečení a zapékání.
Máslová dýně - má tvar hrušky a světlou slupku. Lze ji snadno oloupat škrabkou na zeleninu. Má jemnou máslovou chuť, hodí se tak do dezertů, dýňových koláčů, ale i jako základ jemných krémových polévek.
Muškátová dýně - její velké plody mívají typické vroubky a typickou, lehce muškátovou chuť. Je skvělá pro kuchyňské zpracování, má hodně chutné dužiny, kterou můžeme použít v jakémkoliv dýňovém receptu.
Pokud nemáte dýni ze zahrádky, dejte si při nákupu pozor na stopku. Správně zralá ji má zdřevnatělou a zaschlou. Zelená nebo hladká stopka svědčí o dýni ještě nedozrálé. Měla by také být pořádně těžká, ty lehké v sobě mají spoustu semínek a málo dužiny.
Dýni můžete dlouho skladovat v chladu, správně vlhký a studený sklep ji udrží v kondici až do jara. Jen pozor, dýně musí mít stopku a nesmí být nijak potlučená nebo poškozená - mohla by začít hnít. Pokud velkým sklepem nedisponujete, nakrájejte dýni na kostky a šup s ní do mrazáku. Případně si ji zkuste zavařit podle několika našich receptů.
Stravou z dýně potěšíte slinivku, slezinu, žaludek a ledviny. Má močopudné účinky, přispívá k očistě organismu, obsahuje draslík a málo sodíku - je tudíž vhodná při hypertenzi. Je snadno stravitelná, má nízký energetický obsah, takže je doporučována do redukčních diet.
V klasickém vaření ji můžete péct spolu bramborami jako přílohu, přimíchat ji do bramborové kaše, upéct z ní výtečné buchty a koláče. Své místo má v italské kuchyni - najdete ji v těstovinách a krémovém rizotu. Skvělá je pečená a gratinovaná.
Před kuchyňskou úpravou odstraňte z dýně semínka. Vyrábí se z nich dýňový olej, který obsahuje nenasycené mastné kyseliny, bílkoviny, vitamíny A, E, F, B a hlavně zinek. Jeho vyhlášeným producentem je rakouská oblast Štýrsko, kde se každoročně pořádají nádherné dýňové slavnosti. K výrobě oleje se ale nejčastěji používá dýně olejná, která má semínka bez slupky.
Semínka si můžete usušit i doma v troubě. Co nejvíce je omyjete a zbavte dužiny, rozprostřete na plech vyložený pečícím papírem a pečte přibližně hodinu v troubě předehřáté na 100 stupňů Celsia a potom sušte 4 hodiny v troubě na 50 stupňů Celsia. Můžete je trochu osolit nebo dle chuti okořenit. Sem tam je promíchejte. Po vyndání je nechte úplně vychladnout. Semínka se nejlépe loupou pomoci zubů, slupka se nejí. Nezapomeňte si taky schovat pár semínek na příští zahradnickou sezónu.
Nejsnadnější variantou konzervování je pyré. Troubu předehřejte na 180 °C a na plech vyloženým pečícím papírem položte rozpůlenou a vydlabanou dýni. Pečte ji přibližně hodinu, dokud se dýně nedá propíchnout vidlicí. Jakmile je dýně trochu vychladlá, vydlábněte ji ze slupky a rozmixujte na hladkou kaši, tu plňte do skleniček a zavařujte.
Druhou variantou je oloupané kostky dýně vařit 15 minut ve vroucí neochucené vodě. Scedit, trochu vody si schovejte. Dýni rozmixujte, případně dořeďte vodou a ještě propasírujte přes jemné sítko.
Máte tak skvělý základ pro polévku, dýňové koláče, italské rizoto, omáčky nebo náplň do raviol, na pizzu či dýňový chleba. Hodí se i jako první příkrm pro batolata, ideálně smíchaná ještě s nějakou jinou zeleninou či ovocem.
Můžete ji konzervovat i jako sladkou a chutnou marmeládu nebo dýňové čatní.