Březen je ve znamení prvního jarního dne, jarní rovnodennosti a hlavně časem předvelikonočního půstu, který se táhne celým měsícem.
Je to čas, kdy máme odpočívat, fyzicky i duševně se očistit a čekat na příchod jara a znovuzrození přírody. Právě se vším tím jsou spojeny tradice, které se týkají měsíce března. Pojďme si je společně projít.
Postní doba začíná už na Popeleční středu (letos - 17.2.2021). V půstu by se nemělo jíst maso, sladkosti a pít alkohol. Aby to nebylo na dlouho, není nutné tento půst dodržovat o nedělích, která má každá svoje zvyklosti:
1. postní neděle Černá - dostala název podle černého oděvu, které ženy nosily na znamení půstu, doby zklidnění, pokání a smutku za Ježíše Krista. V některých krajích se jí říkala Liščí - lišky dětem na zahradách a v sadech nechávali rozvěšené preclíky (samozřejmě upečené maminkami a babičkami).
2. postní neděle Pražná - jak už název napovídá, tradičním jídlem na tuto neděli byl pokrm z opražených naklíčených zrn (nejčastěji z žita, špaldy nebo čočky). Nejčastěji se vařilo “pražmo” nebo “pučálka”. Návod, jak si jednoduše připravit klíčky najdete v našem článku
3. postní neděle Kýchavá - Kdo si na kýchavou neděli třikrát kýchne, bude zdravý po celý rok. Tato neděle byla spojená s jídly z brambor - bramborových knedlíků, šišek nebo bramborovou polévkou.
4.postní neděle Družebná - tato neděle byla důležitá především pro mladé, často se rodiny setkávali a sjednávali svatby mezi mladými. V tuto neděli bylo možné trochu porušit půst. Mladí se scházeli na návsi a děvčata pekla chlapcům koláče tzv. družbance.
5.postní neděle Smrtná - v tuto neděli se tradičně vynáší Smrt. Je to jeden ze zvyků, který zůstal na venkově často zachován. Panna vyrobená ze slámy a větví, oblečená a nazdobená vyfouklými vejci je v průvodu vynášena z vesnice a puštěna po vodě. Aby zima odplavala a vlády se mohlo ujmout jaro. Smrtka měla kraj od kraje jiné pojmenování, nejčastěji ji známe jako Morenu, Mařenu, Smrtholku. Malou Morenku si můžete vyrobit i vy s dětmi a společně ji vynést k nejbližšímu potoku a symbolicky tak uzavřít zimní období.
6.postní neděle Květná - je už spojena s oslavami Velikonoc. V kostele se světily větvičky “kočiček”, které se potom v domácnostech zastrkovaly za svaté obrázky. Nesmělo se nic péct, aby se urodilo hodně ovoce. Lidé se oblékali do nových šatů, tak jako se jarní příroda odívá do zeleného.
Obecně je jarní postní kuchyně spojena i s bylinkami jako s prvními posly úrody. Jako první se vyklubal medvědí česnek, kopřivy, popenec nebo lístky pampelišky. Ty všechny nám v jarní očistě pomohou.
Kromě využití v tradičních pokrmech můžete vyzkoušet i očišťující bylinkové smoothie nebo bylinkové pesto.
Kromě postního období je ještě březen spojen s několika dalšími tradicemi. Na svatého Řehoře (12.března) čáp letí přes moře, žába hubu otevře a líný sedlák, který neoře. Začíná tedy nový rok nejen v přírodě, ale i pro zemědělce a zahrádkáře. Je potřeba připravit si půdu a v teple předpěstovat semínka, aby byly sazeničky dostatečně silné.
Na svatého Josefa (19.března), kdy slaví svátek jedno z nejčastějších jmen u nás, se často konaly josefské poutě. Svátek sv. Josefa byl považován za první skutečně jarní den. Lidé v tento den odhadovali, jaká bude úroda, zpívali a veselili se. K jaru patří láska, a proto na poutích kupovali chlapci svým dívkám srdce z perníku na znamení věrnosti.
Jarní rovnodennost přichází na naši polokouli 20. nebo 21.března. Ten den je také oslavován jako první jarní den. Pro naše předky, závislé na cyklu přírody, bylo jaro zdrojem naděje a víry v hojnost. I dnes si tak můžeme uvědomit radost z probouzející se přírody, prvních jarních květů, bzučících včel a vůně jara. Užijte si je naplno.